zakon na ochranu proti tírání zvířat
Zvířata jsou stejně jako člověk živými tvory, schopnými na různém stupni pociťovat bolest a utrpení, a zasluhují si proto pozornost, péči a ochranu ze strany člověka.
Zvíře je pro účely tohoto zákona obratlovec kromě člověka, nikoli však plody(féty) nebo embrya.
Zakazuje se:
a) týrání zvířat,
b) všechny formy propagace týrání zvířat,
c) bez důvodu usmrtit zvíře,
d) opustit zvíře s úmyslem se ho zbavit bnebo ho vyhnat,
e) vykonávat zásahy, které způsobují bolest (lze je vykonat jedině po celkovém nebo lokálním znecitlivění zvířete osobou odborně způsobilou,s výjimkou pokusů na zvířatech).
Týrání je:
a) nutit zvíře k výkonům, které neodpovídají jeho fyzickému stavu a biologickým schopnostem a prokazatelně překračují jeho síly,
b) podrobit zvíře výcviku nebo je použít k veřejnému vystoupení či podobným účelům, pokud je to pro ně spojeno s bolestí, utrpením nebo poškozením,
c) z jiných než zdravotních nebo pokusných důvodů
- omezovat výživu či napájení (nestanoví-li vláštní předpis jinak)
- podávat zvířeti potravu obsahující příměsi nebo předměty, které mu způsobují bolest, utrpení nebo jej jinak poškozují
- omezovat bez nutnosti svobodu pohybu nutnou pro zvíře určitého druhu, pokud by omezování působilo utrpení zvířete,
d) vydat slabé, nevyléčitelně nemocné, vyčerpané nebo staré zvíře, pro které je další přežívání spojeno s trvalou bolestí nebo utrpením, k jinému účelu než neodkladnému a bezbolestnému usmrcení,
e) podávat zvířeti dopingové látky a jiné látky poškozující organismus s cílem změnit jeho výkon nebo vzhled,
f) cvičit nebo zkoušt zvíře na jiném živém zvířeti, používat jiných živých zvířat jako lákadel, štvát zvířata proti sobě, aniž by to vyžadoval lov a nebo příprava zvířete k jeho vypuštění do volné přírody,
g) provádět chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu zvířete, zejména kupírovat uši, ničit hlasivky nebo používat jiných prostředků k omezení hlasových projevů zvířat anebo z jiných než zdravotních důvodů amputovat drápy a zuby, nejde -li o řípady uvedené v §7,
h) používat podnětů, předmětů nebo bolest vyvolávajících pomůcek tak, že působí klinicky zjevné poranění nebo následné dlouhodobé klinicky prokazatelné nebativní změnyv činnosti nervové soustavy nebo jiných orgánových systémů zvířat,
i) podávat zvířeti veterinární léčiva a přípravky bez souhlasu odborně způsobilého veterinárního lékaře s výjimkou přípravků, které jsou volně v prodeji, provádět krvavé zákroky a injekční aplikace, pokud nejsou prováděny osobou odborně způsobilou, nejde-li o pokusy na zvířatech,
j) vyvolávat bezdůvodně nepřiměřené působení stresových vlivů biologické, fyzikální nebo chemické povahy
k) chovat zvířata v nevhodných podmínkách nebo tak, aby si vzájemně způsobovala utrpení
l) zasahovat do průběhu porodu způsobem, který neodpovídá obtížnosti porodu, zvyšuje bolest anebo poškozuje zdraví matky i mláděte,
m) zacházet se zvířetem, přepravovat je nebo pohánět způsobem, který vyvolává nepřiměřenou bolest, utrpení nebo poškození zdraví anebo vede k jeho neúměrnému fyzickému vyčerpání,
n) používat k vázání zvířete prostředky, které způsobují utrpení
o) usmrtit zvíře způsobem působícím nepřiměřenou bolest nebo utrpení
p) překrmovat zvířata, zejména drůbež, ve velkochovech násilným způsobem,
q) používat živá zvířata ke krmení těch druhů zvířat, u nichž z biologických důvodů není takový způsob výživy nutný.
zakázané metody usmrcování zvířat, nestanoví-li tento zákon jinak:
a) utopení a jiné metody udušení včetně použití farmak typu myorelaxantů,
b) použití takových jedů a drog, jejichž dávkování neuvede zvíře do hlubokého celkového znecitlivění a bezpečně nezpůsobí následnou smrt,
c) ubití, ubodání nebo jiné metody, které způsobí zvířeti nepřiměřenou bolest nebo utrpení
d) použití elektrického proudu,pokud nenastane okamžitá ztráta vědomí.
důvodem k usmrcení je:
a) využití produktů hopodářského zvířete
b) slabost, nevyléčitelná nemoc, těžké poranění, genetická nebo vrozená vada, celkové vyčerpání nebo stáří zvířete, jsou-li pro další přežívání spojeny s trvalým utrpením,
c) bezprostřední ohrožení člověka zvířetem,
d) výkon práva myslivosti a rybářství podle zvláštních předpisů,
e) nařízené ochranné a zdolávací opatření
f) ukončení pokusu na pokusném zvířeti,
g) regulování populace,
h) opatření v boji proti škůdcům.
Utracení zvířete smí provést jen veterinární lékař nebo odborně způsobilá osoba podle §17 zákona.
Chovatel je každá právnická nebo fyzická osoba, která za účelem získávání trvalého zdroje peněžních příjmů chová zvíře nebo zvířata, obchoduje se zvířaty, provozuje jatky, provádí pokusy na zvířatech nebo provozuje zoologické zahrady.
Chovatel je povinen umožnit pracovníkům orgánů ochrany zvířat provádějícím dozor nad dodržováním ustanovení tohoto zákona a obecně závazných právních předpisů vydaných na jeho základě vstup do objektů chovu a vstup do objektů, v nichž je
- provozována obchodní činnost se zvířaty,
- přepravují se zvířata,
- jsou porážena hospodářská zvířata, anebo
- prováděny pokusy na zvířatech.
Ochrana hospodářských zvířat
Hospodářské zvíře je zvíře využívané k hospodářským účelům, zejména skot, prasata, ovce, kozy,hrabavá a vodní drůbež, lichokopytníci, králíci, kožešinová zvířata a ryby.
Při chovu hospodářských zvířat je zakázáno:
a) chovat zvíře v izolaci, působí-li mu to utrpení, pokud to nevyžadují zvláštní předpisy
b) chovat zvířata v tak velkých nebo v tak uspořádaných skupinách anebo takových prostorách,
- ve kterých jim míra nebo četnost vzájemných útoků působí utrpení
- které neumožňují přirozený odpočinek či řádnou péči,
- ve kterých nemohou uspokojit své potřeby v příjmu potravy a vody anebo jiné potřeby nezbytné pro jejich život a zdraví.
Chovatel je povinen zabezpečit nejméně jedenkrát denně pečlivou prohlídku technologického zařízení a odstranit v nejkratší možné době zjištěnou závadu tak, aby nebylo ohroženo zdraví nebo život zvířat.
Dojde-li k poškozování zvířat prokazatelně v důsledku nevhodné technologie, je chovatel povinen tuto technologii upravit nebo změnit, jde-li o technologické zařízení a stavby, stanoví lhůty a způsob jejich úpravy nebo změny ministerstvo.
Chovatel je povinen mít pohotově k dispozici nástroje a pomůcky k okamžitému poskytnutí první pomoci, pomoci při porodu či náhlém onemocnění a vlastnit vyprošťovací nářadí odpovídající druhu chovaných zvířat a používané technologii, jakož i nástroje k okamžitému omráčení a vykrvení zvířete nacházejícího se v nevyléčitelných bolestech či nevyléčitelném stavu.
OCHRANA ZVÍŘAT V ZÁJMOVÝCH CHOVECH:
Zvíře v zájmovém chovu je zvíře, u kterého hospodářský efekt není hlavním účelem chovu, a to buď chované v prostorách k tomu určených, nebo v domácnosti, jehož chov slouží především zájmové činnosti nebo osobní spotřebě.
Každý je povinen zabezpečit zvířeti v zájmovém chovu přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí a zajištění jeho biologických potřeb tak, aby nedocházelo k bolesti, utrpení nebo poškození zdraví zvířete, a učinit opatření proti úniku zvířat.
Je zakázáno chovat zvířata v zájmových chovech, jestliže chovatel nebo občan vytvořil takové podmínky chovu, že v dalších generacích zvířat na základě dědičnosti budou zvířatům chybět části těla nebo orgány nebo budou tyto orgány funkčně nezpůsobilé anebo znetvořené.
Chov nebezpečných druhů zvířat, a to jedinců i skupin, mimo zařízení zoologických zahrad registrovaných státem podléhá schválení okresní nebo městské veterinární správy příslušné podle místa chovu zvířete.
Ochrana volně žijících zvířat
Volně žijící zvíře je zvíře, které se vyskytuje v přírodě a není v přímé péči člověka.
Je zakázáno lovit zvířata:
a) pomocí želez, ok, tluček a sítí (zákaz odchytu do sítí se nevztahuje na odchyt savců za účelem zazvěřování honebních revírů a ptáků za účelem zazvěřování a ornitologického výzkumu),
b) pomocí jedovatých nástrah a jedů v jakýchkoliv formách včetně plynování,
c) do jestřábích košů a pomocí lepu,
d) pomocí výbušnin
e) pomocí luků a samostřílů,
f) pomocí elektrického proudu, nejde-li o výkon práva upravený zvláštními předpisy.
Provozovatel odchytových zařízení je musí provozovat tak, aby odchycená zvířata nebyla týrána.
Ochrana pokusných zvířat
Pokusy na zvířatech jsou zákroky na živých zvířatech nebo manipulace s nimi za účelem:
a) ověření vědecké domněnky a získání nových poznatků,
b) stanovení diagnozy,
c) vývoje a ověřování biologického produktu včetně zjištění jeho účinku a získání výrobku tohoto charakteru,
d) testace
e) použití zvířete v rámci pokusného skoumání jeho reakcí,
f) výuky
Pokusy se smejí provádět jen v uživatelských zařízeních, kterým bylo Ústřední komisí na ochranu zvířat uděleno oprávnění (akreditace)., mají potřebné odborně způsobilé pracovníky a zařízení vyhovující pro příslušný druh a množství pokusných zvířat.
Pokusy mohou být povoleny pouze po ověření, že při současném stavu nelze zjistit poznatky nebo jejich využití jinými metodami nebo postupem, a je-li předpokládaná bolest, utrpení nebo poškození pokusných zvířat s ohledem na cíl pokusů eticky opodstatněna a jsou-li nezbytná z důvodů:
a) předcházení, poznání nebo léčení nemocí, utrpení, poškození zdraví, tělesných nesnází nebo k poznání ovlivnění fyziologických stavů a funkcí člověka nebo zvířat,
b) poznání poškození životního prostředí,
c) základního a vyhledávacího výzkumu,
d) ověřování nezávadnosti látek nebo výrobků pro zdraví člověka nebo zvířete anebo jejich účinnosti proti škůdcům,
e) výroby sér, očkovacích látek, diagnostik, jiných biologických materiálů a léků,
f) zachování nebo rozmnožení živého materiálu pro vědecké účely,
g) výuky na středních a vysokých školách, v postgraduálním studiu nebo celoživotním vzdělávání občanů, především v oblasti medicíny a přírodních věd, pokud účelu nelze diosáhnout jinak.
Pokusy musejí být prováděny přednostně na zvířatech k těmto účelům chovaných, odpovídajících kvalitou, definovaných a standardizovaných z hlediska genetického, zdravotního stavu a podmínek jejjich životního prostředí. Toulavá a zaběhlá domácí zvířata nesmí být k pokusům používána.
Provádět pokusy na zvířatech za účelem vývoje zkoušení zbraní, munice a k nim příslušných zařízení je zakázáno.
Právnické a fyzické osoby provádějící pokusy na zvířatech jsou povinny:
a) zabezpečit, aby zvířeti nebyla způsobena bolest, utrpení nebo poškození nad rozsah nevyhnutelný vzhledem k účelu, který se pokusem sleduje,
b) provádět pokusy, kterézpůsobí větší než nepatrné bolesti jen za místního nebo celkového znecitlivění, ledaže by účel pokusu znecitlivění vyloučil,
c) používat k pokusům působících bolest nebo utrpení zvířata pouze jedenkrát, pokud opakování není součástí pokusů
d) zajistit přiměřenou péči o pokusná zvířata, zejména pro jejich vhodný chov, výživu, napájení, přiměřený prostor a mikroklima, a veterinární péči o ně,
e) připravovat a plánovat pokusy předem, používat pouze přiměřených metod a vhodných zvířecích modelů a tak snižovat množství pokusných zvířat,
f) při používíní jiných, než pro pokusné účely chovaných zvířat dodržovat zásady ochrany přírody a ochrany ohrožených druhů,
g) provádět usmrcování pokusných zvířat a zvířat vyřazených z pokusů bez utrpení a bolesti.
Řídit a kontrolovat pokusy na zvířatech jsou oprávněni lékaři, veterinární lékaři a osoby s jiným vysokoškolským vzděláním biologického směru, pokud se během studia, postrgraduálního studia nebo dalšího celoživotního vzdělávání občanů prokazatelně seznámili s metodami chovu a práce na pokusných zvířatech a kterým bylo uděleno osvědčení příslušným orgánem ochrany přírody.
ORGÁNY OCHRANY ZVÍŘAT
1) Ministerstvo zemědělství
- stanoví hlavní úkoly na úseku ochrany zvířat
- řídí výkon státní správy na úseku ochrany zvířat,
- spolupracuje s ostatními úředními orgány státní správy, Českou akademií věd, vysokými školami a občanskými sdruženími, které se podílejí na plnění úkolů ochrany zvířat.
2) Ústřední komise pro ochranu zvířat
- projednává, koordinuje a kontroluje plnění úkolů ochrany zvířat a předkládá příslušným státním orgánům návrhy na nezbytná opatření,
- vede ústřední evidenci počtu pokusných zvířat,
- stanovuje podmínky pro akreditaci uživatelských zařízení a pro vydání osvědčení pro chovná a dodavatelská zařízení,
- stanovuje okruh a rozsah znalostí potřebných pro práci s pokusnými zvířaty,
- rozhoduje o udělení akreditace uživatelským zařízením,
- projednává souhrnné zprávy o činnosti příslušných státních orgánů a kontroluje vydávání povolení příslušnými státními orgány,
- schvaluje řády pro chov a zkoušky zvířat.
3) Orgány veterinární správy
- vykonávají dozor nad dodržováním poviností uložených chovatelům,
- schvalují chov nebezpečných druhů zvířat.
4) Příslušné státní orgány
- vydávají právnickým a fyzickým osobám na základě vyjádření odborných komisí povolení k použití pokusných zvířat pro projekty základního výzkumu, vyhledávacího výzkumu, testací, bezpečnostních záruk a výuky,
- vedou evidenci o počtu a druhu zvířat použitých pro pokusné účely,
- v pravidelných časových intervalech uveřejňují ve stanoveném rozsahu statistické údaje o použití pokusných zvířat,
- vydávají osvědčení podle §17 tohoto zákona (opravňují osoby k řízení a kontrolování pokusů).
5) Obce
-projednávají přestupky na úseku ochrany zvířat,
-ukládají pokuty chvatelům podle §17 tohoto zákona.
DOZOR
Pracovníci orgánů ochrany zvířat pověření výkonem dozoru jsou oprávněni:
a) vstupovat do objektů chovu, do objektů, v nichž je provozována obchodní činnost se zvířaty, přepravují se zvířata, jsou porážena hospodářská zvířata nebo prováděny pokusy na zvířatech,
b) vyžadovat od chovatelů potřebné doklady, informave, věcnou, osobní a jinou pomoc nezbytnou k výkonu své činnosti:tato pomoc je bazplatná.
Pověřen výkonem dozoru může být pouze odborný pracovník, který dosáhl věku 18 let, získal osvědčení o způsobilosti po úspěšném složení zkoušek podle zkušebního řádu a prokázal v rámci zkoušky znalost právních předpisů vztahujících se k činnosti jím vykonávané.
SPRÁVNÍ DELIKTY CHOVATELŮ
Správního deliktu na úseku ochrany zvířat proti týrání se dopustí chovate, který:
a) ztěžuje nebo maří výkon dozoru prováděného příslušným orgánem ochrany zvířat(pokuta 50 000kč, při opětovném 200 000kč),
b) poruší jinou povinost stanovenou chovateli tímto zákonem a obecně uznávanými právními předpisy vydanými na jeho základě(pokuta 50 000kč,při opětovném 200 000kč).
Výnos pokut je příjmem obcí.
PŘESTUPKY
Přestupku na úseku ochrany zvířat proti týrání se dopustí občan, který:
a) provádí bez povolení pokusy na zvířatech (pokuta do 15 000kč)
b) chová jedince nebezpečného druhu zvířat bez schválení (pokuta do 15 000kč)
c) poruší jinou povinost stanovenou tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě (pokuta 10 000kč, při opětovném do 15 000kč),
d) trpí týrání zvířat nezletilými nebo nesvéprávnými osobami, za které odpovídá.
ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ
Na návrh okresní nebo městské veterinární správy může obec správním rozhodnutím nařídit odebrání týraného zvířete, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav. Odvolání proti rozhodnutí o odebrání zvířete nemá odkladný účinek.
Náklady spojené s odebráním zvířete a následnou péčí o něj hradí osoba, jíž bylo zvíře odebráno. Náklady na léčení zvířete, které bylo týráno a poškozeno jeho zdraví, ponese osoba, jež tento stav způsobila, ikdyž přesahují hodnotu zvířete.
Toto je plné znění zákona na ohranu zvířat, část opsána v přesném znění z volně veřejně přístupné adresy http://www.loztrebic.wz.cz/zakontyrzvi.html
